Archive | January, 2012

Anonymous v České republice

27 Jan

Hackeři z Anonymous napadli včera stránky mimo stránek Evropského parlamentu i stránky v ČR. Šlo o stránky Ochranného svazu autorského (OSA) a vlády. Příčinou útoku mají být podpora dohody ACTA a vybírání poplatků za prázdná média.

Jde o princip zaplacení poplatku z každého média OSA, která z toho platí částky umělcům v něm sdruženým. Tento poplatek je pevně zakotven v ceně, takže nezáleží na tom zda je médium opravdu použito na uchovávání nelegálního obsahu. Z disku s pamětí 1 TB se například platí 150 Kč.

Šlo o standardní DDoS (Distributed Denial of Services) útok. Útok byl vyhlášen na 18:00, ale přišel o něco dřív.

Ohlášení útoku

Nejde o jediný útok na český web. V pondělí se do hledáčku Anonymous dostaly stránky České protipirátské unie.

Vlna protestů proti SOPA, PIPA a ACTA se vzmáhá po celém internetovém světě. Jde o rozhodnutí mezi volností internetu a vlastnickými právy, které jistě ovlivní celý svět.

Advertisements

ACTA

27 Jan

Anti-Counterfeiting Trade Agreement (obchodní dohoda proti pirátství) byla podepsána v Tokiu dvaadvaceti zeměmi EU včetně České republiky. Z členských zemí EU chyběly jen Německo, Holandsko, Slovensko, Kypr a Estonsko.

Jedná se o mezinárodní dohodu, která má chránit duševní vlastnictví. Tato dohoda obsahuje postihy pro piráty a jejich sankce. ACTA vzbudila asi nejvíce emocí možností celníků na hranicích prohledat i datová média, zda-li neobsahují nelegální obsah na který se vztahují autorská práva. Dále umožňuje například odpojit od internetu uživatelů, kteří poruší přijatá pravidla.

Hlavní změnou je přenos odpovědnosti i na uživatele nelegálních kopií.

ACTA byla v tichosti schvalována několik posledních let. První informace se vyskytly již v roce 2008, ale úplné znění se dostalo na veřejnost až loni.

Důležité je, že zatím se jedná jen o dohodu. Není tedy ještě právně závazná. Protože dohoda počítá i s trestněprávními represemi, budou ji muset v případě schválení Evropským parlamentem ratifikovat i jednotlivé členské státy.

Odpůrci upozorňují, že povede k omezování svobody internetu a cenzuře. Dohodu navíc nepodepsaly a ani v nejbližší době nepodepíšou některé důležité země jako například Čína.

Znění ACTA je možné nalézt zde

Koala to zařídí

26 Jan

A nebude na to sama. O čem mluvím? Samozřejmě o protestní akci proti SOPA a PIPA, o kterých jste se již mohli dočíst v předchozích článcích.

18.1.2012 se doufejme zapišé do kalendáře jako “Blackout Day“, tedy den, kdy se mnoho významných webů rozhodlo zablokovat své služby v protestu proti výše zmíněným zákonům. Kdybych tu teď měl vyjmenovat všechny, kteří se k protestu přidali, asi by se to nevešelo na jednu stránku. A proto bych se rád soustředil pouze na dva “aktivisty”.

The Oatmeal – Kontroverzní malůvky jako sdělovací prostředek
V jednom z předchozích článků jste mohli shlédnout zajímavou animaci na téma SOPA, ve které byla hlavním aktérem kreslená Koala. Ale věděli jste, že kromě vás a návštěvníků The Oatmeal.com si ji mohli prohlédnout i například diváci zpravodajského kanálu CNN?

Kyberbombový atentát
Internet se dá využít ke všemu, k obyčejným věcem. Pařbě s kamarády, poznávání nových lidí, akorát ten “fajnovej táborák” se nám do té metafory podaří nasoukat jen těžko. Používáme ho všichni a ani Američtí Kongresmeni nejsou výjimkou. A právě tohoto faktu se rozhodl využít Athene, populární hráč, který se proslavil především svými videi na YouTube (http://www.youtube.com/user/AtheneWins). Shromáždil a zveřejnil seznam osob, které používají Twitter a budou hlasovat o zmiňovaných zákonech, a rozdělil je na dva seznamy: Pro a Proti. Cílem bylo aby uživatelé zaplavili tyto politiky žádostmi a protesty.

A výsledek?

162 milionů lidí si přečetlo protestní zprávu na Wikipedii, 18 senátorů odstoupilo od podporování SOPA a 4.5 milionů lidí podepsalo petici proti těmto zákonům. Já osobně bych tedy protest prohlásil za úspěšný. A co vy?

Články o výsledcích protestů:
http://www.pcworld.com/article/248401/were_sopapipa_protests_a_success_the_results_are_in.html
http://theoatmeal.com/blog/sopa_results
http://www.athenelive.com/forum/viewtopic.php?t=1801&f=4

HUD

25 Jan

Mark Shuttleworth včera představil HUD, uživatelské rozhraní, které podle něj vymění klasické menu. Na rozdíl od rozřazení příkazů do hierarchie, kterou pak uživatel musí navigovat, HUD funguje na principu vyhledávání. Uživatel vyvolá HUD stisknutím tlačítka “Alt”. Následující video vysvětluje vše:

První verze zatím jen prohledává položky menu, ovšem plány jsou ambicióznější. Z rozhraní by ideálně mělo být možné spustit jakýkoliv příkaz (nejen vztahující se k oknu, s kterým se pracuje; např. půjde rychle změnit online status), uživatel bude moci spustit příkaz aniž by znal jeho přesný název díky tagům a zabudovanému slovníku a rozhraní půjde ovládat hlasově.

PIPA

19 Jan

Teď když se svět díky Googlu, Wikipedii a mnoha dalším dozvěděl o návrzích zákona SOPA, tak přišel čas popsat jeho méně slavné dvojče PIPA, které podobně ohrožuje internet. SOPA a PIPA mají stejné cíly a velmi podobné znění — obě se soustředí na . SOPA je výtvorem sněmovny, zatímco PIPA se zrodila v senátu. Jen v několika málo bodech se PIPA liší od SOPy — neobsahuje povinnost vyhledávačů odebrat obviněné stránky z jejich indexu, ale na druhou stranu nezahrnuje žádné penále pro držitele autorských práv, co nesprávně obviní webovou stránku. Jinak jsou SOPA a PIPA významově stejné.

CES 2012: Jakou nám ukázal budoucnost?

19 Jan

Pokud loni byl CES ve znamení tabletů, a rok před tím dominovaly 3D obrazovky, letos se čekal nástup ultrabooků, kvalitních tabletů a chytrých televizorů.

Ultra jako nový standard

Intel svou přítomnost vystavěl právě na ultraboocích a také na nové platformě pro mobilní telefony. Ač bylo na CESu ultrabooků hodně, nedá se to nazvat záplavou. Prvotní odhady počítaly s desítkami ultrabooků, nakonec se dá počet novinek spočítat na prstech.

Lenovo představilo ThinkPad T430U, první podnikový ultrabook, který ale přijde na trh až v druhé polovině roku. Čeká se zřejmě na procesory Ivy Bridge s rychlejší grafikou a menší spotřebou. Samsung pak představil hnedtři tenké notebooky: 13“ a 14“ Series 5 a 13“ Series 9. Series 5 bude hrát roli toho levnějšího, přičemž ve čtrnáctce je i DVD mechanika. Samozřejmě pak není notebook nejtenčí, ale přesto se drží výrazně pod profily běžných notebooků. Druhá generace Series 9 opouští prémiový luxusní styl a nabízí střídmou promyšlenou eleganci za dostupnější cenu.

Dell ukázal štíhlý ultrabook XPS 13 v kombinaci hliníku a karbonu a HP uvedlo Envy 14 Spectre, luxusní notebook se skleněným víkem i skleněnou plochou okolo skleněného touchpadu. Nerozbitnost má na starosti Gorilla Glass, nicméně toho skla může být až příliš, ostatně notebook kvůli němu ani nepatří mezi nejlehčí. Zajímavostí je u něj integrovaný NFC čip. Svůj nový ultrabook Aspire S5 představil i Acer, ovšem mimo veletrh, kterého se jako vystavovatel přímo nezúčastnil.

Trochu proti výrobcům současných ultrabooků hrál Intel prezentací chystaných novinek v další generaci. Dotykové displeje, polohová čidla, vyšší výkon procesoru, to vše je jen pár měsíců daleko. Takže kdo si může dovolit počkat, může nákup odložit. Celkově ale hodnotíme snahu Intelu pozitivně, podobně jako se Intelu podařilo prosadit Centrino – kombinaci procesoru, bezdrátové karty a úsporného čipsetu – mohlo by se mu dařit i s ultrabooky. Proměnit tedy něco mírně lepšího v nový základní standard každého notebooku.

Co je CES

CES není výstavou pro běžnou veřejnost. Každý návštěvník má svou registraci na jméno, spadá do jedné z definovaných škatulek a firmy tak přesně vědí, zda o informace žádá šťouravý novinář, zvědavý konkurent, nebo nákupčí pro velký prodejní řetězec. Proto ani nevadí, že je CES tak brzy po vánoční nákupní horečce. Jde tu především o produkty, které budou přicházet na trh v průběhu celého roku. Prodejci vyberou, co chtějí prodávat a výrobcům to pomůže naplánovat výrobu.

I přes přísnou odbornost není CES nijak malý. Výstavní plocha zabírá přibližně 173 tisíc čtverečních metrů. Letos jej navštívilo 153 000 návštěvníků, z toho 34 000 ze zahraničí.  Právě proto se koná v Las Vegas, kde je největší kapacita hotelů na světě.

Hlavním zaměřením CESu je spotřební elektronika. Pokrývá vše od mobilních telefonů přes počítače televizory až k automobilové technice, narazit lze i na bílou techniku.

Letos CES spolknul dříve samostatnou výstavu PMA zaměřenou na fototechniku. Pod názvem PMA@CES zaplnila jednu halu, přičemž ale výrobci fotoaparátů jako Nikon, Canon či Olympus vystavovali přímo na hlavním CESu.

Nvidia zatím vládne všem

Trochu opatrnější jsme ale už u mobilní platformy Intelu. Intel koketuje s čipy pro mobilní telefony několik let, ARM mu ale soustavně utíká. Nyní se mu konečně podařilo představit spolu s Lenovem nový telefon, který půjde na trh. Podporu pro procesory Intelu přislíbila i Motorola (a nepřímo tak i Google), byť ta zatím nic konkrétního nepředstavila. Telefon K800 od Lenova používá Android a vypadá jako větší tlustší telefon. V tom by mohl být pro Intel problém – zákazníci hodnotí telefon podle vzhledu a způsobu ovládání, tedy systému. Nikoli podle použitého procesoru a procesor Intelu může být zdrojem nepříjemných kompatibilit u programů ušitých přímo ARMu na tělo.

Zatímco loni se Nvidia chlubila přicházejícími tablety s čipem Tegra 2, letos mohla nabídnout širokou základnu řešení s Tegrou 2 a nastupující tablety postavené na Tegře 3. V oblasti tabletů bodují i čipy ostatních výrobců, ohledně výkonu se ale nVidii vyrovnávají stěží. Hlavním překvapením CESu byl sedmipalcový tabletu Asusu vybavený výkonnou Tegrou 3 a kapacitním IPS displejem. Šokem je zejména cena 250 dolarů. Tak výkonný a současně levný tablet by se mohl stát etalonem, se kterým se budou srovnávat ostatní výrobci.

Standardem v tabletech je už Android 4.0, zmizely levné tablety s dvojkovým Androidem, a kdo měl ještě trojku, sliboval brzký upgrade na čtyřku. Ticho po pěšině bylo ohledně projektu Denver, procesoru nVidie pro výkonné osobní počítače, jehož vývoj byl loni ohlášen. Pokud nedojde ke zdržením, tak by ale měl hrát příští rok na CESu hlavní roli.

OLED přichází, 3D postupuje

Po dlouhé době jsme se dočkali výraznější inovace v oblasti televizorů. LG, Samsung i Sony představily 55“ OLED obrazovky, byť u Sony bez toho „O“. Velká úhlopříčka a přitom obdivuhodné barvy, kontrast a celková kvalita obrazu je ale vlastní všem. Samsung ukázal čistokrevný OLED, tedy každý barevný subpixel je tvořený příslušně barevným OLED prvkem. LG pak šla jednodušší cestou, když každý subpixel tvoří bílý OLED prvek překrytý barevným filtrem. Obrazově od sebe popravdě jednotlivé displeje nerozlišíte, u LG se ale dají tušit nižší výrobní náklady, přičemž navíc její obrazovka obsahuje vedle RGB i samostatný bílý subpixel pro čisté bílé plochy.

Společnost Sony, která s OLED experimentovala a dokonce malou OLED obrazovku i prodávala, zvolila jiný přístup. Její obrazovka je typu LED, tedy jsou tam „klasické“ svítící diody bez organického základu. Opět ale výtečný obraz od konkurence nerozlišíte. Obrazovky jsme neviděli přímo vedle sebe, ale řekneme s párminutovým rozmezím pro přeběhnutí mezi stánky. Z tohoto srovnání ale opravdu všechny vycházejí skvěle, odlišovat je bude zejména cena, kde si troufáme odhadnout lepší cenu pro jednodušší displeje LG. V případě LG je obrazovka samozřejmě 3D pro využití s pasivními brýlemi.

Dalším stupněm v 3D obrazovkách jsou samozřejmě bezbrýlové televizory a v nich je na špici vývoje Toshiba. Obrazovky s rozlišením 4K (3840 × 2160 bodů) vystavovalo několik výrobců, jen u Toshiby je ale použili pro 3D obraz. Po jednoduchém umístění hlavy jste si mohli vychutnat 3D obraz ve Full HD kvalitě. V obýváku si vás pak televize sama zaměří pomocí kamery, takže odpadne i polohování.

Co do rozlišení všem vypálil rybník Sharp, které přivezl svou obrazovku s rozlišením 8K. Viděli jsme ji sice už na IFA, ale stále je to rozlišení dechberoucí.

Češi, do toho

Doposud si fotografické firmy na CESu držely novinky a jejich uvedení plánovaly až na samostatnou výstavu PMA. Letos ale PMA skončilo pod křídly CESu, takže se pár novinek objevilo i v této oblasti. Profesionály zaujalNikon D4 s ještě větší citlivostí a ještě lepší schopností zaostřování u nízkých clon, díky čemuž sportovní fotografové budou měnit výbavu. Více na spotřebitele pak cílí Canon PowerShot G1X, který vzhledově zapadá do současné G řady kompaktů pro náročné, obsahuje ale rozměrný čip o velikosti mezi zrcadlovkovým APS-C a téměř zrcadlovkovým formátem 4:3.

Těžko lze nazvat českou účast na CESu bohatou, ale byla o poznání lepší než loni. Již tradičním vystavovatelem je Jablotron, který v zámoří slaví úspěchy se svými bezdrátovými zabezpečovacími systémy, letos se k němu přidal i brněnský Zoner, vystavující své Photo Studio 14 v rámci PMA. Vlastní přednášku na PMA věnovanou zpracování RAWu si užil i Jan Březina z Grafiky, srdce vlastence potom zaplesalo i u přednášky Roberta Kyncla z Google, který má na starosti vztahy s filmovým a televizním průmyslem. Robert Kyncl už sice dvacet let žije ve Spojených státech, ale původem je z České republiky.

„A co tam jako vlastně bylo?“

Vždy, když se z CESu vrátím, se mne všichni ptají, co že tam vlastně bylo zajímavého. Rozhodně mě zaujaly velké OLED obrazovky, budou ale obskurně drahé. Líbily se mi i ultrabooky, u těch ale radši počkám na Ivy Bridge. Naopak si mi líbilo, co tam nebylo: levné tablety s rezistivními displeji, fotorámečky s širokoúhlými TN panely, netbooky se směšnými výkony. Krize vyčistila trh a zůstali jen silní. Silní ne jenom finančně, ale především silní v inovacích. Nestačí jen nový design pro starý výrobek, ale financemi neoplývající zákazník chce dostupnou trvanlivou kvalitu připravenou pro budoucnost. A v tomto CES nezklamal.

IBM uložila jeden bit do několika atomů

19 Jan

Paměti flash a jejich tranzistory sice již překonaly 20nm hranici, jeden jejich bit je však tvořen tisíci atomy. IBM se nyní podařilo s magnetickou pamětí dostat až na úroveň několika atomů.

Lidstvo velmi rychle postupuje do hlubin nanometrových rozměrů, což představuje nejen nové možnosti pro většinu vědeckých odvětví, ale také nové materiály a konstrukce nanotechnologických struktur. Ty se již blíží k využití jednotlivých atomů.

V polovině minulého roku jsme psali o extrémně malém 1,5nm nanotranzistoru, který pracuje pouze s jediným elektronem. To znamená posun nejen z hlediska rychlosti, ale také spotřeby. IBM nyní představila podobný převrat, který se tentokrát týká použití pro ukládání dat – informací.

Magnetická paměť pracující s několika atomy

Jak IBM informovala na své stránce, podařilo se jí – respektive danému vědeckému týmu – dokončit výzkum nového typu magnetické paměti. Ta pro uložení informace – jednoho bitu – využívá pouze několik jednotlivých atomů. Konkrétní počet je zatím dvanáct atomů, ale lze očekávat, že tento počet není konečný a bude se i nadále zmenšovat.

IBM o tomto výzkumu hovoří na videu (můžete si v něm zapnout automatické anglické titulky):

Současné pevné disky s kapacitou v řádu terabajtů, které můžete koupit v jakémkoli obchodě s počítačovou elektronikou, ukládají jeden bit v rámci přibližně jednoho tisíce atomů. Nová technologie je 100× lepší. Pokud se stejným měřítkem podíváme na paměti typu flash, které jsou tvořeny tranzistory, dostaneme se přibližně k 160× větší hustotě.

V případě tranzistorů jde ale pokrok velmi rychle dopředu. Počet tranzistorů, tedy složitost čipu se každé dva roky zdvojnásobí. Toto zrychlování trvá už přes třicet let a zatím se nezdá, že by se vývoj způsobem zpomalil či dokonce zastavil.

Antiferomagnetismus

Nový objev využívá takzvaného antiferomagnetismu, kdy skupina atomů železa reaguje na magnetickou interakci a vyrovná spiny atomů do jednoho směru. Již delší dobu je problémem zmenšení klasických feromagnetů do velmi malých rozměrů, protože jejich magnetické pole začíná ovlivňovat i okolní feromagnety.

Vše samozřejmě probíhá při velmi nízkých teplotách, vědci ale dokázali uložit informaci i na několik hodin. Díky pokročilému řádkovacímu tunelovému mikroskopu se jim podařilo vytvořit struktury skupin dvanácti antiferomagnetických atomů, které jsou velmi blízko sebe. Jednotlivé skupiny těchto dvanácti atomů se v dané blízkosti neovlivňují.

Jak dlouho přežijí magnetické paměti?

Pevné disky, které pro ukládání informací používají magnetismus, to mají dnes těžké. Především kvůli stále levnějším, výrazně rychlejším a také populárnějším pamětem typu flash, které oproti pevným diskům nepoužívají žádné mechanické části.

Je tak otázkou, jestli nový objev umožní prodloužit umírání tohoto způsobu ukládání dat. Protože není nutně určen pouze pro pevné disky s rotujícími plotnami, jeho využití může být možná mnohem zajímavější a do budoucna důležitější, než se může nyní zdát.