Starší generace a technika

8 Dec

SEMIVT publikuje především pro nadprůměrně inteligentní, krásné, vysoce perspektivní, a hlavně mladé čtenáře. Pr

oto můžu předpokládat, že každý z vás má stále ještě alespoň jednoho prarodiče. Zároveň je velmi pravděpodobné, že jakožto fanouškové Hi-tech IT stuffu jste se je někdy v minulosti snažili v menší, či větší míře zasvětit do bezmezného světa informačních technologií. 

Zde má být obrázek vaší babičky!

Většina občanů důchodového věku vlastní mobilní telefonn, značná část má neomezený přístup k počítači a internetu. Zodpovězme si ale jednu otázku: „jak se k nim dostali?“. Odpověď bývá povětšinou stejná: přes svoje děti. Každý chce přeci potěšit svého rodiče něčím pro jeho generaci nevídaným, až nadpřirozeným, co rozšíří jeho vliv působnosti a zjednoduší jeho život. Zde ale tato dobročinnost selhává. Mobilní telefony pak leží na stole pod hromadou dnešního bulváru, nebo v šuplíku vedle pouzdra na brýle, kde slouží leda jako counter nepřijatých hovorů. Čím to ale je?

V první řadě buďme upřímní: nikdo z nás by nedokázal efektivně prát na valše, uvařit si vlastní nudle do polévky, nebo stáhnout králíka z kůže, úplně stejně tak, jako náš děda neumí poslat email. Zároveň ale věřím, že bychom se tomu dokázali poměrně rychle naučit – I když valcha je nástroj z podstaty nepřátelský, je velice user-friendly. To samé se však dá říct o dnešních oparačních systémech a mainstreamových aplikacích. A tím se dostáváme k podstatě věci: čím to, že starší generace se našim postupům učí povětšinou tak složitě, přestože jsou naprosto intuitivní?

Podle mě jde o dva zásadní faktory: Paměť a nedůvěra. Zhoršená paměť je asi nejčastějším projevem pokročilého věku. To má za důsledek, že i přesto, že staršímu člověku několikrát vysvětlíme, jak se připojí k wifině, a ukážeme, jak napsat SMSku, často to nemá valný efekt – prarodič je schopný po nás postup po destiminutovém intervalu zopakovat, za dva dny ale nezaregistrujeme žádnou změnu oproti defaultu. Druhým, u nás asi častějším problémem je strach a nedůvěra z nových technologií, postupů a ze změny obecně. Setkáváme se s přístupy typu „nevím, co s tím, nerozumím tomu, je to na mě složitý“. Když ale opáčíme „tak kterou možnost myslíš, že bys měla zvolit, když se chceš připojit k internetu“, a dostatečně dlouho udržíme tento přístup, často se jen zopakování jejich vlastních dotazů správné odpovědi dopátrají.

Jak ale budeme vypadat my v pokročilém věku? Je jasné, že těmto problémům spojeným se stářím se nevyhneme. Dnes si nedokážeme představit nic, co bychom neuměli ovládat. To ale naši prarodiče také ne. Můžeme se jen nechat překvapit a doufat, že se UI nových přístrojů nebude moc lišit od těch dešních a že paměť bude sloužit tak, jak bychom si přáli.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s

%d bloggers like this: